V noci na sobotu 22. června zemřel v ÚVN v pražských Střešovicích dlouholetý předseda našeho klubu Ivo Urban. Smutnou zprávu sdělila jeho manželka Eva Urbanová. Přes těžkou nemoc, s níž bojoval, říkával: „Ničeho nelituji, prožil jsem nádherný život.“ Poslední člen slavné generace fotbalové Dukly z přelomu padesátých a šedesátých let odešel ve věku 93 let. Téměř tři desítky let pracoval jako sportovní novinář v Rudém Právu, později Právu a Sport.cz, napsal několik knih.
V letech 1943 až 1951 hrál za pražskou Slavii, do níž se v roce 1963 na jednu sezónu vrátil, a pak si ještě zahrál nižší za Všenory. Nejslavnější období však prožil v pražské Dukle, v roce 1952, kdy do ní přišel, se jmenovala ATK (Armádní tělovýchovný klub), poté ÚDA (Ústřední dům armády) a od roku 1956 Dukla. S ní vybojoval šest mistrovských titulů (1953, 1956, 1958. 1961, 1962, 1963) a jednou Československý pohár (1961). V lize odehrál 198 utkání a vstřelil jeden gól. Zažil éru nejslavnějších hráčů Oty Hemeleho, Ladislava Nováka, Josefa Masopusta, Svatopluka Pluskala, Ladislava Přády či Rudolfa Kučery, a také trenéra Jaroslava Vejvody. V roce 1956 odehrál čtyři zápasy za československou reprezentaci, z toho dva proti Brazílii.
Ještě jako aktivní hráč psal pro časopis Zápisník, v sedmdesátých letech začal spolupracovat se sportovní redakcí Rudého Práva, kde se v roce 1977 stal redaktorem a v roce 1988 vedoucím; redakci pak vedl téměř dvacet let. Dvanáct let byl předsedou Klubu sportovních novinářů (1977 – 1989).
Byl nejen výborným a uznávaným novinářem, ale i publicistou. Napsal mnoho povídek a několik knih, k nejznámějším patří 10 zlatých míčů o nejlepších fotbalistech Evropy, Fotbalové legendy nebo monografie kanonýra Zdeňka Nehody Všechny moje góly.
Na Julisku chodil ještě v devadesáti letech, o fotbal se zajímal. Poslední necelé dva roky strávil s nevyléčitelnou nemocí v ÚVN ve Střešovicích.